Regé verze

Chtěl bych ti napsat písničku, písničku jenom Tobě složit, takovou tu do čela žebříčků, na první poslech megahit. Sloky by byly o Tobě, a o tom jaký štěstí to je, že na tý naší planetě někdo jako ty existuje. O tom, že pořád žasnu, jaký máš na sebe nároky, že pořád šedesát máš v pasu a devadesát přes boky. Že zvládáš i těžký věci s grácií a prostě zlehka, Jen tak něco tě nevyděsí a přitom jsi tak křehká. Nechci se držet při dně, napsal bych všechno na tělo. Tempo bych zvolil „svižně“, to by mi k Tobě sedělo. Refrén by měl melodii, která se zakousne a nepustí. A slova by tě přesvědčily, jak čistý je můj cit. Ta píseň, byla by ryze moje upřímné vyznání. A taková krásná věc by se, dost možná stala virální. A potom chlapi osvícený, tím vším, co bylo vyřčeno, ztratili by zájem o jiné ženy, a lidstvo by asi vymřelo. Hrozí tu pěkná šlamastyka. Když nechci zemi vyhladit, ať za to navždy pikám, ale nesložím ti megahit.